Jak se mají slepičky v Kamýckém Hájemství

Slepice - Lišky 2:0

Během jara 2025 se stalo několik zvláštních událostí, mezi nimi zvlášť vynikla jedna historika z lesa: Když nastanou jarní deště, kurník většinou zatopí voda a když se oteplí, zase čmelíci. Veronika tak má práce vždycky dost. To si takhle jedno květnové dopoledne těsně před obědem přinesla všechny proprietky a pustila se do čištění kurníku. Protože situace s liškami už je nějakou dobu neúnosná, musí být chudinky slepice většinu dne zavřené v kleci u kurníku (nový větší a bezpečný kurník je již ve výstavbě). Pouštíme je nyní navolno už jen za přítomnosti dvounožců, avšak zdá se, že to rezavé lovce nijak neodrazuje. Ba naopak, ví o nás všechno. Buď mají v norách sledovací kamery anebo číhají celé dny za hromadou klád a jakmile nastane kombinace "slepice - zahrada - nepozornost" rychlostí závodníka F1 překonají plot, popadnou vybranou slepici, zlomí jí vaz a šup s ní pryč. Člověk se kolikrát nestihne ani nadechnout a je po všem. Bylo tomu tak i v tento den. Sotva Veronika strčila hlavu do kurníku, liška vpadla do zahrady a dvě děvčata byla ta tam. Otřesená farmářka se ani nestihla narovnat a zrzavice už byla doma v lese.

Vztek a kletby nakonec vystřídal povzdech, že "je to příroda" a "taky lišky mají hlad". Každá sežraná slípka je ale těžkou ztrátou - vypipláte z kuřete kuřici (pokud se nenarodí kohout), čekáte mnoho měsíců než začne snášet a nakonec skončí v liščím žaludku. Tržní cena čistokrevných vlašek se letos vyšplhala už na 1500 Kč za kus, takže je to oběd vpravdě luxusní. O pár hodin později se Veronika vydala na odpolední procházku s Kašmírem do lesa. A z běžné cesty k potoku se stal najednou zázrak - ve stráni nad potokem byl slyšet podivný šustot... to si to dvě již oplakané holky štrádovaly domů z liščí nory. Nevypadaly ani vyplašeně, ani otřeseně a do kurníku nijak nespěchaly. Spíš to vypadalo, že si procházku lesem užívají. Když přemýšlíme, co se mohlo stát, vykresluje se pravděpodobný scénář: liška uzmula slepice v rychlosti, protože dvounohá byla nedaleko. Buď je nezabila schválně, nebo to nestačila, případně slípky jen omráčila. Lišky jsou velmi dobré matky a učí své děti umění lovu praktickou cestou. Mohlo se stát, že přinesla dětem "školní pomůcky", ale mládež ještě nevěděla, jak na to. Slepice využily svou šanci a vzdálily se. A než se matka vrátila zpět do nory, byly už zase doma u kohouta. Doufejme, že nadobro!

Kohout ochranář - nejhodnější vlašák, jakého jsme kdy měli

Během léta a podzimu 2024 se z našich mlaďochů vyklubalo pořádné hejno. Protože se při líhnutí z vajec samozřejmě nepozná, jestli je v něm samec nebo samice, bylo v novém hejnu kohoutů hned několik. Všichni však k sobě byli ohleduplní a nebojovali mezi sebou. Po několika výpravách naší rezavé souputnice zbyli už jen dva kohoutci, a také slepičí seniorky neunikly liščím zubům. Zbylí kohouti si slepice rozdělili mezi sebou rovným dílem a hejna si žila spořádaným, klidným rodinným životem. O dalším vývoji událostí rozhodla opět liška, která považuje kurník v Hájemství za svou masnu. Aby všem osataním liškám ukázala, že "tady to je její" nechává na viditelných místech svoje nevábné "značky"... A tak zbyl už jen jeden vlašák, ten nejstatnější, nejschopnější a nutno říci, že i nejhodnější. Tak hodného kohoutka jsme v Hájemství ještě neměli! O své holky pečoval opravdu s láskou a velkou starostlivostí. Naoplátku slepičky svého vůdce poslouchaly a když zavelel, odebraly se spát do kurníku bez protestů. Zatímco kohouti z jiných vrhů se po dosažení dospělosti stávali agresivní, mladý vlašák byl vždy ohleduplný i k dvounohým a nikdy nezaútočil. Uměl s lidmi i dobře komunikovat a vyjádřit, co je třeba - například to, že došla voda, pochopili z jeho chování i Pražáci.

Jednou se stalo, že hejno osamělo. Veronika marně hledala hlavu rodiny, až po několika hodinách objevila kohoutka, jak pod kurníkem sedí vedle slepice. Mladá slípka měla problém - velké vejce se jí zaseklo ve vejcovodu a ne a ne jít ven. V bolestech si udělala záhrab a schovala se pod kurník... Kohout to věděl a soucitně u ni stál, dokud vejce nevyšlo. To bylo na dvoře radosti! Není divu, že se večer holky dohadovaly, která bude vedle kohouta spát na hřadě...

Červencová tragédie v kurníku

Bohužel, v červenci 2024 se přihodila tragédie v kurníku! Během bílého dne přišla z lesa liška, vylezla po plotu s oky do zahrady a v několika vteřinách zlomila pěti děvčatům vaz. Stalo se to v pravé poledne, přímo před očima našich hostů... Liška pak vzala mrtvolky, hop přes plot a byla pryč. Slepičí puberťáci byli naštěstí zavření v kleci, ale jejich vůně je pro liščí mámu zřejmě neodolatelná. Během několika dnů se pravděpodobně vrátila, protože všechny slípky seděly zplihle v kurníku a ani nedutaly... Dnes tak zbyly tři staré babičky nosnice, které už nenesou, ale mazácky vychovávají novou generaci vlašáků.

Kuřátka z léta 2024

Díky nově pořízené líhni z Českých Budějovic se u nás krásné chlupaté kuličky vylíhly začátkem června 2024 a jeho koncem se již slepičí puberťáci přestěhovali z dočasného domova v líhni do "domu pro mlaďochy" vedle slepičího kurníku.hned začali objevovat nový svět a dospělé slepice je chodily okukovat. Všechno šlo hladce, až do osudného prvního červencového víkendu...

Život pochází z vejce

Připadá nám to jako zázrak, když se během 21 dní vylíhne z "obyčejného" vajíčka soběstačné kuřátko, ochmýřené, chodící a hned žere a pije... Tato úžasná metamorfóza se stala základem mnoha starověkých legend o stvoření světa - motiv kosmického vejce z kterého je stvořen svět se objevuje například v egyptské a řecké mytologii, tibetském výkladu o vzniku světa a legendu o vejci mají dokonce obyvatelé Mali. Zatímco v Číně je prapůvodním zdrojem všehomíra jedině šlepičí vejce, hindové v Indii trvají na zlatém vejci...